Achát - 2005: "Základy obecního práva"

Rudolf Cogan

Úvod

Za tři týdny budeme volit zastupitelstvo města. V České republice se (bohužel) nevolí ostatní orgány města. Poznamenjme, že i na Slovensku se volí starosta, a v mnohých státech USA i šéfové městských organizací, šerifové nebo místní soudci. Tak daleko zatím nejsme. Pojďme se nyní projít základní instituty obecního práva, neboť volba zastupitelstva není finálním aktem při tvorbě orgánů města, je však aktem základním a s nejširší legitimitou.

Pojem obec

Pojem obec používáme pro samosprávné společenství občanů, které je historicky spojené s určitým územím. Obec je i základní jednotkou územního členění našeho státu.V pojmu obec se koncentrují tři prvky, územní základ, osobní základ obce – občané obce a výkon obecní samosprávy. Základní podmínkou skutečné samostatnosti obce je především právo samostatně hospodařit obecním majetkem a finančními zdroji, které plynou do obecní pokladny.

Historický vývoj

Nahlédněme na chvíli do dějin. O samosprávě měst můžeme mluvit již ve středověku, kdy královská města, jako města svobodná, byla vyňata ze zemského práva a byla podřízena přímo králi. Samosprávná města mohla vydávat právní předpisy, ukládat svým měšťanům daně, organizovat vlastní soudnictví a dokonce byla i oprávněna vydržovat vlastní brannou moc. Zásadní posun přinesl prozatímní obecní zákon ze dne 17. března 1849, č. 170 ř.z.. V něm se objevila pověstná zásada: „Základem svobodného státu je svobodná obec.“ Tehdy koncipovaná přirozená působnost měla zahrnovat vše, co se zájmu obce nejprve dotýká, a v rámci svých hranic plně obstarat může. Zachovává jen s ohledem na celkové blaho zákonem daná nutná omezení. Do státem přenesené působnosti bylo řazeno obstarávání určitých veřejných záležitostí, které jsou obci svěřeny cestou delegace státem.

První republika jako novum již přinesla jen všeobecné a rovné hlasovací právo při volbách do obecních zastupitelstev a některé otázky upřesnila. Dekrety prezidenta republiky a monopol Národní fronty přinesly na úrovni obce národní výbory. Návratem k tradicím byl zákon 367/1990 Sb., o obcích.

Základním pramenem obecního práva je dnes zákon č. 128/2000 Sb.

Působnost

Samostatnou působností se podle zákona o obcích rozumí spravování záležitostí, které jsou v zájmu obce a jejich občanů. Jde zejména o okruhy, které jsou zákonem svěřeny k rozhodování zastupitelstvu obce a radě obce. Nejdůležitější samostatnou působností je právo samostatně hospodařit se svým majetkem a svými zdroji.

Přenesená působnost je vlastně výkon státní správy prostřednictvím orgánů obce. Na přenesenou působnost je stát povinen přispívat. Státní správa je podle velikosti obce vykonávána ve třech stupních,

a)    obecním úřadem každé obce,

b)   obcí s pověřeným obecním úřadem,

c)    obcí s rozšířenou působností.

Nová Paka patří do skupiny c), tedy mezi obce, které zajišťují nejširší okruh výkonu státní správy.

Zastupitelstvo obce

Zastupitelstvo obce je podle práva nejdůležitějším orgánem obce. Počet členů zastupitelstva může být obcí stanoven v určitém rozmezí. V Nové Pace tak může působit 11ti až 25tičlenné zastupitelstvo města.

Člen zastupitelstva je oprávněn požadovat informace od všech orgánů obce a je oprávněn podávat návrhy zastupitelstvu obce, radě obce, výborům a komisím.

Zastupitelstvo volí starostu i radu města. Zastupitelstvo může zásadně rozhodnout ve všech věcech, pokud nejsou zákonem vyhrazeny jinému orgánu. Vždy rozhoduje o rozpočtu, o převodech nemovitostí, a o majetkových úkonech nad 20.000,--Kč (resp. 50.000,--Kč). Práva a povinnosti občanů mohou vzniknout na základě obecně závazné vyhlášky obce, což je předpis, který v mezích zákona vydává zastupitelstvo obce. Zastupitelstvo obce může za určitých okolností zrušit i usnesení rady obce.

K platnosti usnesení zastupitelstva obce je nutný souhlas nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva. Zastupitelstvo obce svolává a jeho schůze zpravidla řídí starosta.

Rada obce

Rada obce je výkonným  orgánem obce. Radě je vyhrazeno také zabezpečování hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, řízení obecního úřadu, uzavírání nájemních smluv a další otázky, které nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce, pokud si je zastupitelstvo nevyhradilo.

Starosta

Starosta jedná za obec navenek, činí jménem obce právní úkony. Se souhlasem ředitele krajského úřadu jmenuje a odvolává tajemníka obecního úřadu. Odpovídá za informování veřejnosti a může požadovat, aby Policie ČR zabezpečovala veřejný pořádek. Starosta může podle jeho názoru nesprávné rozhodnutí rady obce předložit k rozhodnutí zastupitelstvu obce. Místostarostové zastupují starostu.

Další orgány

Obecní úřad v samostatné působnosti plní úkoly, které mu uloží orgány obce. V přenesené působnosti pak vykonává státní správu. Tajemník obecního úřadu odpovídá za plnění úkolů obecním úřadem. Výbory jsou iniciativními a kontrolními orgány zastupitelstva obce. Vždy je nutno zřídit kontrolní a finanční výbor. Výbor musí mít vždy lichý počet členů. Pro části obce mohou být zřízeny osadní výbory. Rada obce může zřizovat jako své orgány komise.

Státní dozor

Následný státní dozor nad obcemi vykonávají krajský úřad a Ministerstvo vnitra. V oboru samostatné působnosti se zkoumá jen zákonnost rozhodnutí obce. V oboru přenesené působnosti je nutný soulad i s usneseními vlády a směrnicemi ústředních správných úřadů. Obecně závazné vyhlášky obce může zrušit jen Ústavní soud.